Kdo jsem?
V rychlosti
- Jsem inženýr zaměřený na vývoj a modelování komplexních systémů v jejich rané fázi. Pracuji na rozhraní fyzického a digitálního světa – propojuji chemické inženýrství, výpočty a software.
- Vystudoval jsem VŠCHT v Praze a působil jako procesní inženýr (Casale Project) a vývojový technolog (Zentiva). Podílel jsem se na návrhu průmyslových jednotek, technologickém vývoji léčiv i výzkumu nových chemických technologií.
- Dnes učím programování a technické předměty a využívám Python jako nástroj pro modelování, simulaci a strukturování komplexních problémů.
- Zajímá mě vznik nových technologií, práce v early-stage prostředí a projekty, kde je potřeba hluboké systémové myšlení.

Můj příběh
Jsem inženýr a system-level thinker, který pracuje na rozhraní technologie, výpočtů a vzdělávání. Zajímá mě, jak vznikají nové systémy – a jak převést myšlenku do funkční reality.
Vystudoval jsem Vysokou školu chemicko-technologickou v Praze, obor Technologie organických látek a chemické speciality. Během studia jsem působil ve výzkumné skupině prof. Paška, autora několika průmyslově realizovaných technologií a držitele ocenění Česká hlava. Jeho technologie výroby anilínu patří mezi světovou špičku. V tomto prostředí jsem se podílel na vývoji dvou průmyslových technologií – výroby kyseliny mravenčí a aditiva do nafty zvyšujícího cetanové číslo. Oba projekty představovaly early-stage vývoj a přechod od laboratorního konceptu k pilotní validaci.
Po studiích jsem pracoval jako procesní inženýr ve švýcarské společnosti Casale Project a.s., kde jsem se podílel na návrhu výrobní jednotky kyseliny dusičné. Následně jsem působil ve společnosti Zentiva a.s., kde jsem pracoval na technologickém rozvoji výroby léčiv včetně projektu v oblasti onkologie.
Tyto zkušenosti mě naučily přemýšlet systémově – vidět proces jako celek, modelovat jeho chování a ověřovat návrhy v realitě.
Postupně jsem se začal více věnovat programování a výpočetnímu modelování. Pracoval jsem s nástroji jako Maple, Matlab, Visual Basic, C a JavaScript, až jsem nakonec našel hlavní pracovní nástroj v Pythonu. Fascinovalo mě, že pomocí kódu lze modelovat fyzikální procesy, simulovat komplexní systémy a testovat hypotézy rychleji než v reálném provozu.
Později jsem se zapojil do projektu Národní repozitář, kde jsem pracoval na budování digitální infrastruktury pro uchovávání výzkumných dat. Opět šlo o práci ve fázi formování systému – od návrhu struktury po funkční implementaci.
Dnes učím programování a technické předměty. Výuku beru jako laboratoř systémového myšlení – pomáhám studentům formulovat problémy, strukturovat komplexitu a převádět nápady do funkčních řešení.
Zajímá mě vývoj nových technologií, práce v early-stage prostředí a projekty, kde je potřeba hluboké myšlení, modelování a přechod od konceptu k validovanému systému.
Ve volném čase sportuji, čtu literaturu faktu a diskutuji s lidmi, kteří rádi přemýšlejí v souvislostech. Fascinuje mě propojení vědy, technologií a inovací – protože věřím, že kombinace zvídavosti, systematičnosti a tvořivosti dokáže vytvářet smysluplné změny.